Tereza Aujeská je skvělá sommeliérka, manažerka restaurace Kuchyň na hradě a nově také naše Head Sommeliérka. Spolupráce s Terezou nás velmi těší, a protože se s ní budete v rámci našich akcí také setkávat, rádi bychom Vám ji dnes trochu představili a naši spolupráci s ní vám přiblížili.
Tereza bude v rámci spolupráce s b.wine zaštiťovat degustace pro sommeliéry, které se budou konat vždy jednou za kvartál. Bude pro nás dělat výběr vín pro sezónní nabídku nebo s námi spolupracovat na našich b.UP akcích, které tak dostanou profesionálního sommeliéra a naše služba pro vás se tak posune zase výš.
A co si o začínající spolupráci s b.wine myslí Tereza? Je to pro ní o lásce k poctivým věcem, která jí její kariérou provází. b.wine vnímá jako něco malého, ale zároveň velkého. Ví, že b.wine chce růst a ona je ráda, že může růst s b.wine. Oslovuje ji možnost spojovat chutě, jednoduchost, preciznost a zároveň si na nic nehrát, jen dělat přirozeně, co jí baví. A dodává “Věřím tomu malému týmu jako je Hanka s Pavlem a navíc ta vína jsou fakt super” :-)
V b.wine personál restaurací také školíme, tak jsme se Terezy zeptali, co by ve zkratce vzkázala lidem v gastru ohledně vín. Nad tím nemusela dlouze přemýšlet. Tak zde několik dobře míněných rad od profesionála:
“Červené víno opravdu nemá mít třicet stupňů a bílé víno nemusí být v mrazáku. Nebojte se otevírat nepoznané. Každá láhev má vinětu s nejdůležitějšími informacemi a před otevřením u hostova stolu si ji můžete přečíst. K vínu s úctou a vývrtku neustále u sebe!"
A co bychom vám o Tereze ještě prozradili?
Kariéru v gastronomii má Tereza, podle svých slov, pestrou. V síti Ambiente působí devět let. Jak už zaznělo, má ráda, když se věci dělají poctivě, a to jí v Ambiente baví. Na své aktuální pozici se stará o vinný lístek i vedení a školení kolegů číšníků a servírek.
Než se dostala sem, prošla si ale několik pozic a k vínu se dostávala až postupně. Do Prahy se přistěhovala se svou kamarádkou a s jednou taškou už jako jednadvacetiletá. Po jejích začátcích v Konviktu, kde vypomáhala na nočních směnách, dostala první nabídku pracovat v Ambiente v Dlouhé. V rámci této úspěšné sítě pak následovaly další nabídky. Díky své šikovnosti se Tereza dostala jako výčepní k otevírání Lokálu v Karlíně. Po roce otevření a úspěchu na soutěži Master Bartender dostala nabídku na pozici vrchní od právě se otevírající Esky.
Táhlo ji to ale vycestovat za poznáním a za vylepšením angličtiny, a tak odcestovala do Anglie. Ke svému působení tam říká “Ze začátku jsem jen debarasovala, ale postupně jsem se vypracovala až na zástupce manažera hotelu.”
K vínu se dostala až po návratu z Anglie někdy v roce 2017. Říká o sobě, že je samorost, protože neabsolvovala žádné kurzy a ke všemu, co umí, se dopracovala jen praxí. O to náročnější to pro ni bylo. Do práce s vínem se vrhla po hlavě. Když se vrátila ze zahraničí, kontaktovala Kláru Kollárovou z Vinografu, aby u ní poptala práci. Že byla nervózní, o tom nemůže být pochyb, ale do Vinografu ji přijali. Uvědomovala si, že to úplně jednoduché nebude a říká k tomu:
”Věděla jsem, že teď musím na sobě začít makat, protože jsem jako člověk s minimem zkušeností ve víně, vlezla do ,,ringu” mezi profesionály.” Prostředí Vinografu, kde jí přijali velmi dobře, jí v tom ale hodně pomáhalo. Začínat v takové wine baru, kde měla za sebou plnou stěnu vína a zkušené sommeliéry, považuje za velké štěstí. Říká, že se člověk nesmí bát zeptat zkušených sommeliérů a vinařů, a to ani na otázky, na které už většina lidí z oboru odpovědi zná.
S vínem pracuje ráda. Myslí si, že víno opravdu spojuje a baví ji, že s každým vínem poznává nové lidi. Sleduje jejich reakce, zda víno chutná či ne, povídá si s nimi o vinaři i o tom, jak se jeho víno projevuje ve skleničce. A říká “Když představuji u stolu víno vím, že mu můžu otevřít možnost, aby si ho host zapamatoval.”
Práce s vínem je podle ní obor, a myslí si, že mít v sobě tu empatii a umět o víně mluvit, není zase tak jednoduché, jak se může zdát. Holek sommeliérek je v tomto oboru podstatně méně, a že jí sommeliéři berou jako kolegyni, toho si považuje. Takhle elegantní obor, by ale podle ní snesl holek sommeliérek klidně více. Zvlášť teď po covidovém období, kdy v gastronomii nezůstalo tolik silných jedinců, by o ně podle ní byla určitě rvačka.
Českou gastroscénu vnímá veskrze pozitivně. A s úsměvem dodává “Jsem ráda, že je pryč doba Katova šlehu, šlehačky ze spreje nebo snahy koupit co nejlevnější víno bez ohledu na kvalitu.” Oceňuje, že lidé díky sociálním sítím zjišťují, kde se dá dobře najíst. Říká, že jsme sice pořád národ pivařů, ale vztah k vínu se podle ní, díky výborným wine barům, různým projektům, i degustacím lepší. Hostům se otevírá nový pohled na víno a vztah k vínům se daří v lidech pěstovat.
“Ve volném čase už jsem se bohudík naučila odpočívat, takže někdy spím až
do oběda”. Kromě toho ráda vaří - “Je to něco, co mě nepřestane fascinovat, a to mě moc baví”. A dodává, že někdy dělá třeba jedny těstoviny pokaždé jiným postupem, než zjistí, který je ten nejlepší. Má ráda taky sporty jako je turistika po horách, jízda na kole, brusle nebo fitko a baví ji motorky. Nejvíc je pro ní ale její “nejka”, jak sama říká, a to je její neteř Áňa, se kterou by ráda trávila stejně času jako s vínem.
Terezo, vítej, na palubě b.wine!