Jaký vliv na víno má jeho skladování v různých sudech? Nejznámější barel je barik s 225 litry, který se používá po celém světě. My se podíváme blíž ještě na německé a rakouské sudy, sudy těch našich vinařských es ;-)
V Německu je hojně využívaný dubový sud o objemu 1200 litrů, který se nazývá Stück neboli Stückfass. Od něj se pak odvíjí další německé sudy jako Halbstück o objemu 600 l nebo naopak Doppelstück s objemem 2400 l.
V Rakousku se využívá Vedro - neboli rakouské vědro s objemem 56,6l či větší Fuhrfass o objemu 700 - 800l.
Rozhodující je nejen velikost sudu, ale také druh dřeva a skladování nebo zrání dřeva použitého pro stavbu sudu.
Staré dřevo již například neovlivňuje chuť vína, pouze jeho oxidaci během skladování v sudu. Získávat chuť vína je tak možné například výběrem různého stáří stejných sudů. Vinaři také využívají takzvané blendování - tedy střídání různých velikostí sudů, což je dobře provedeno například u vinařství Jülg na jejich Spätburgunder Kalmergel, který zrál z 50% na dopplestück (2400 l) a z 50% na barikovém sudu (225l). Možné je dokonce využití sudů z různých materiálů, čehož je krásným příkladem Riesling Trocken z vinařství Knewitz, které zrálo z 20% na klasickém dubovém stückfass (1200 l) a z 80% v nerezovém tanku. Ve víně se pak lehce promítne chuť dubového sudu, ale nerezový tank mu zároveň dodá svěžest a říznost.
Dalším důležitým aspektem je pak ožehnutí sudu neboli toasting - vypalování barelu. Existují tři úrovně ožehnutí: lehká, střední a těžká. V závislosti na stupni žehu jsou ve vínu vynuceny různé vůně (například karamelové tóny a kokosový ořech ve střední), ale i chutě, jako například kořenitá se silným aroma po dřevu, vanilce, kakau a čokoládě v případě lehkého ožehu.
S výslednou chutí vína si tedy vinaři mohou doslova hrát a ti naši si hrají opravdu znamenitě :-)